PEJSCI

Yorkshire terriery máme od roku 1991. První fenečku si vyprosila dcera Katka, když jí bylo 11 roků. Dlouho jsme na ni šetřili, neboť v té době bylo yorků velice málo a jejich cena byla vysoká.

Naše první fenka byla z chovatelské stanice „ Náš miláček“ od paní Maršíčkové. Jmenovala se Beatrix a byla to láska na první pohled. Když jsme si ji přinesli domů, bylo to 70 ti dekové miminko. V dospělosti vážila 1,90 kg. Nejvíce z naší rodiny milovala pánečka. Když byl doma, nehnula se od něho na krok. Svým malým tělíčkem ho statečně bránila, když mu někdo jen chtěl podat ruku. Dcera Katka ji měla vycvičenou, hodně se jí věnovala, uměla základní psí povely, byla poslušná. Chodila s námi všude i do kina, kde byla vzorně potichu.

Trixinka, jak jsme jí říkali, měla v dospělosti 1 štěňátko, fenečku Annouschku, kterou jsme si nechali. Obě holky byly spolu velké kamarádky, byla to skvělá dvojka. I Anouschka měla v dospělosti miminka, kterým jsme našli milující domovy. Z těchto miminek jsme si ještě nechali fenku Ensy. Měli jsme to rozdělené, Trixinka byla manžela, Anouschka dcery Katky a Ensy jsem měla já. Všechny tři fenky se měly moc rády, jezdily s námi všude, na chatu, na dovolenou, byly vzorně vychované a společenské. Žily s námi spokojeným psím životem. Již jsou ale dávno za Duhovým mostem, společně se tam prohánějí a koukají na nás shora. Měli jsme je moc rádi, máme na ně krásné vzpomínky.

V současné době, kdy se dcera i syn osamostatnili a odstěhovali, manžel v roce 2014 zemřel, mám dvě staré psí babičky. Je to matka s dcerou Naomi a Orianka. Obě jsou z mé chovatelské stanice Hokami. Jsou na mně hodně fixované, však mám jen je a kočičáky. Pečlivě hlídají můj malý domeček a kočičí partu, se kterou dobře vycházejí. Avšak moc rády ji dají znát, kdo je u nás hlavní. Bez nich by byla moje domácnost smutná, jsou to moji rozveselovací klauni, jsem moc ráda, že je mám.




















Katya a její vrh N: